Jaké léky pomáhají a s čím je třeba počítat?

Bechtěrevova nemoc, odborně Ankylozující spondylitida, je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především páteř a sakroiliakální klouby. Postupně může vést až k osifikaci páteře – její "ztuhnutí". Přestože v dnešní době existují moderní a vysoce cílené léky, Bechtěrevova nemoc zatím není vyléčitelná. Farmakologická léčba se proto zaměřuje na tlumení příznaků, zpomalení progrese nemoci a zlepšení kvality života.

Farmakoterapie je často kombinovaná s rehabilitací, pohybem, fyzioterapií a v některých případech i s chirurgickými zákroky. Tento článek se zaměřuje výhradně na farmakologickou (lékovou) léčbu a její jednotlivé kategorie – od běžných analgetik až po moderní biologické a cílené preparáty.

Farmakologická léčba

Nesteroidní antirevmatika (NSAID) patří mezi základní léky první volby. Působí tak, že blokují enzymy COX, které jsou odpovědné za vznik zánětu a bolesti. Používají se při aktivním zánětu, zejména pokud pacient pociťuje bolest nebo ranní ztuhlost. Účinek těchto léků nastupuje poměrně rychle a přináší úlevu od bolesti, otoků a ztuhlosti.

Glukokortikoidy (kortikoidy) jsou velmi účinné protizánětlivé léky, které tlumí imunitní reakce. V léčbě Bechtěrevovy nemoci se využívají krátkodobě, například při náhlém vzplanutí zánětu, při postižení oka (například uveitidě), nebo ve formě lokálních obstřiků kloubů. Jejich efekt je obvykle rychlý a výrazně zklidňuje zánětlivý proces.

Konvenční chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARDs), jako je methotrexát nebo sulfasalazin, působí hlouběji na imunitní systém a zpomalují poškozování kloubů. Nejsou určeny pro postižení páteře, ale mají své místo u pacientů, kterým nemoc postihuje periferní klouby – například kolena nebo kotníky. Při správném nasazení pomáhají zpomalit zhoršování stavu mimo páteř.

Opioidy, například tramadol, se používají pouze výjimečně a většinou krátkodobě, pokud pacient trpí silnou bolestí, kterou nelze zvládnout jinými prostředky. Zde může vznikat i nutnost dlouhodobého užívání. Nepůsobí proti zánětu, ale tlumí vnímání bolesti v centrálním nervovém systému, a poskytují tak úlevu při akutních stavech.

Inhibitory Janus kináz (JAK inhibitory) představují moderní tabletovou formu cílené léčby. Blokují specifické enzymy (Janusovy kinázy), které přenášejí zánětlivé signály uvnitř buněk. Jsou alternativou k biologické léčbě, obzvlášť pokud pacient preferuje léčbu bez injekcí, nebo pokud mu biologická léčba nefunguje. Jejich účinek je srovnatelný s biologickými léky a mohou výrazně snížit zánět.

Biologická léčba

Žena aplikující si biologickou léčbu injekčním perem

Biologická léčba představuje moderní a vysoce cílenou terapii, určenou zejména pro pacienty s těžší formou Bechtěrevovy nemoci nebo pro ty, u nichž selhala klasická léčba (např. NSAID, DMARDs). V ČR je dostupná jen u revmatologů a na základě přesně daných indikačních kritérií. Nejčastěji se aplikují injekcí či injekčním perem.

Jak biologická léčba funguje?

Zjednodušeně řečeno, biologika zasahují do konkrétních „spínačů“ zánětlivé reakce v těle. Nejčastěji se jedná o prozánětlivé cytokiny – tedy chemické posly, které imunitní buňky používají ke vzájemné komunikaci.

Biologika jsou monoklonální protilátky nebo fúzní proteiny, které tyto cytokiny buď:

  • přímo zneškodní (naváží se na ně jako „zástrčka do zásuvky“), nebo

  • zablokují jejich receptor, aby nemohly předat svůj zánětlivý signál.

Výsledkem je potlačení zánětu, snížení bolesti a zpomalení poškození kloubů a páteře.